1. Helginy rodiče Thorstein a Jófríd
Thorstein se jmenoval muž; byl synem Egila, syna Skalagrímsona, syna Kveldúlfa, herse z Norska; Ásgerd slula Thorsteinova matka a byla dcerou Bjórnovou. Thorstein bydlil na dvorci Borgu v Borgarfjordu; byl zámožný a velmi vážený muž, moudrý a dobromyslný a umírněný ve všech věcech, nevyznačoval se vzrůstem ani silou, jako jeho otec Egil, ale přes to byl obrovité síly a oblíbený u všech lidí. Thorstein byl krásný člověk; měl bílé vlasy a nejkrásnější oči. Za ženu měl Jófrídu, dceru Gunnara, syna Hlífova. Jófrídě bylo osmnácte zim, když ji Thorstein dostal; byla vdovou. Před tím ji měl Thórodd, Tungu-Oddův syn, a byla jejich dcerou Húngerd, jež se narodila na Borgu u Thorsteina. Jófríd byla velmi řádná žena. Měla s Thorsteinem mnoho dětí, ač jen málo jich přichází v tomto vyprávění; Skúli byl nejstarší syn, druhý Kollsvein, třetí Egil.

Germánský futhark prostý je jedním ze způsobů zápisu runových znaků. Jedná se o nejstarší runovou abecedu a jeho název je odvozen od zvuku prvních run (F, U, Th, A, R, K). Pozdější verze se nazývají futhork (F, U, Th, O, R, K) – jedná se např. o anglosaský futhork (28 znaků) a vikinský futhork (16 znaků). Na okraj je možné zmínit armanenský futhork, který vytvořili pro svou potřebu nacisté za druhé světové války. Germánský futhark prostý obsahuje 24 run, které jsou rozděleny do tří skupin po osmi znacích, tzv. aettů (psáno též ætt). Aetty se nazývají po bohu, jemuž jsou zasvěceny (první je Freyův aett, třetí je Týrův aett), nebo podle první runy (druhý je Hagalaz aett).

Výroky Vysokého (Hávamál) - Jedná se o veršovanou sbírku přísloví, vložených do úst boha Ódina. Jedná se o jakýsi návod, jak moudře žít, o shrnutí staré germánské životní filozofie. Učí především opatrnosti a vyhýbání se konfliktům. Jedna z pasáží popisuje moc boha Ódina.

Celkem 164 strof Hávamálu dává středověkému Seveřanovi zajímavá životní ponaučení a moudra. Patrně jde o spojení nejméně šesti původně samostatných básní v jeden celek. Stáří jednotlivých složek se může lišit. Odborníci dodnes vedou spory, kdy a kde Hávamál vlastně vznikl. O tom si dnes, ale povídat nebudeme, zaměříme se spíše na obsah rad, jež dává Ódin tomu, kdo chce jeho ponaučením naslouchat. Severský člověk měl mnohdy starosti podobné těm, které máme i my dnes. Zajímavé jsou například rady ohledně toho, komu má člověk věřit a komu naopak nemá. Nebo i svérázné varování před přílišným holdováním alkoholu. Některé z rad si zdánlivě protiřečí, jiné vrhají poněkud jiné světlo na představu o Seveřanech, údajně opovrhujících smrtí. Počínaje strofou 138 se k naslouchajícímu také dostávají rady ohledně run. Osobně v Hávamálu dost často nacházím podnětné verše, které mi pomáhají v různých životních situacích.

Nechutný každodenní stereotyp
Běžný den. Každý stejný. Otravný, hnusný zvuk budíku. Koupelna. Zuby. Možná stihneš snídani. Pak hodinu cesta do práce. Děláš 8 hodin něco, co jde stihnout za hodiny 3. Ale když to uděláš dřív, domů nemůžeš, maximálně dostaneš víc práce . Tak to rozvrhneš na 8 hodin. Přes den 30 minut na oběd. Jedeš domů další hodinu. Dorazíš utahanej jako pes. Plánuješ, co je třeba doma udělat .. a o víkendu to uděláš. Pokud nemáš víkendový program. Pak to musíš udělat jiný víkend .. nebo ve všední den po práci. Pak koupelna spát. Pondělí nechutný den všeobecného hnusu, nenávidíš ho, Vyhlížíš pátek. Dny se slévají v měsíce a roky.

Runy se používaly daleko spíše jako posvátné písmo hodné k zaznamenání důležitých událostí nebo k magické ochraně lidí či věcí.
Bohatá severská kultura je dodnes plná různých magických umění, která jsou hluboce propojena s duchovní vírou lidí. Teprve ten, který má osobní vztah k této filozofii, ten, který ji přijme za svou, jen ten později může pomocí runové magie pomoci sobě nebo druhým.
Zde je pro vás roční věštba a poselství na rok 2024.Na obrázku se můžete podívat, která runa patří k vašemu znamení.

“Ódin je z Ásů největší a nejstarší. Všecko řídí, a jakkoliv jsou ostatní bozi také mocní, všichni mu slouží jako děti otci.” (Snorri Sturluson, Edda)
Ódin je jednou z nejkomplexnějších a nejzajímavějších postav severské mytologie. Zosobňuje v sobě dva extrémy – tuláka a krále. Je vládcem Ásgardu, často však svou říši opouští a vydává se na dlouhé, osamělé poutě. Neúprosně hledá moudrost, málo však dbá na společenská pravidla nebo konvence. Je božským patronem vládců, ale také vyděděnců a zločinců. Je bohem války a zároveň bohem poezie.

Celkem 164 strof Hávamálu dává středověkému Seveřanovi zajímavá životní ponaučení a moudra.

Na počátku nebylo nic než chlad a žár. Na jedné straně byl Niflheim, svět temných mlh a věčné zimy, a na druhé straně Múspell, nekonečný oceán z žíravých plamenů a rudě zbarvené záře. Mezi Niflheimem a Múspellem byla zela bezedná propast Ginnungagap